Měl jsem to během své 13leté praxe v korporátu podobně.
A často mi to bylo k ničemu.

Prezentace hotová.
Data ověřená.
Podklady připravené.

Jenže tomu pořád něco chybělo.
Nebylo to ono.

A já už nevěděl, co dalšího si mám připravit.

Dnes vím, že to mohlo být někde jinde.

Nebylo mi v tom nejlépe – neustále jsem na sebe vytvářel tlak.

Podklady jsem držel spíš jako štít,
než jako pomůcku.

A pak mi to začalo docházet.

Můžeme být sebevíc schopní.
Můžeme být perfektně připravení.

Ale prostředí, ve kterém jsme,
a to, jak se v něm cítíme,
na nás má obrovský vliv.

Atmosféra v místnosti.
Chemie týmu.
Bezpečí mluvit.

To všechno rozhoduje o tom,
jestli naše příprava ožije…
nebo zůstane na papíře.

U mě se to začalo měnit až ve chvíli,
kdy jsem začal pracovat víc na sobě
než na prezentaci a podkladech.

A teprve potom se začaly měnit i ty potřebné výsledky.

Jak moc vás prostředí, ve kterém pracujete, podporuje…
a jak moc vás brzdí?

Zaujalo vás to? Podívejte se i na další příspěvky v mém blogu.