Stačilo říct manažerský pokoj… a všechno bylo jinak.
Pár let zpátky,
ještě jako zaměstnanec.
Teambuilding na horách.
Sedíme s kolegou v autě a těsíme se.
Domluvíme se,
že budeme spát spolu na pokoji.
Na recepci to zařídím.
Místo mě tam ale měl být můj šéf.
Vyšlo to → nějak to předělají.
V tu chvíli mi to přišlo jako drobnost.
Pak sedím u horské bramboračky a čekáme na ostatní.
Telefon.
Můj šéf mi dal jasně najevo,
že se mu nelíbí, že má spát ve čtyřlůžkovém pokoji místo mě.
A pak to řekl.
„To byl manažerský pokoj.“
Zpětně vím,
že jsem to měl řešit jinak, mrzelo mě to.
Ale zároveň…
ta věta ve mně spustila něco dalšího.
Ne kvůli pokoji.
Ale kvůli tomu, co jsem z ní cítil.
Jak snadno uvěříme,
že někdo „má mít víc“.
A jak blízko tomu může být každý z nás,
nehledě na to, jak skvělý člověk za tím může být.
Podobné momenty
v nás zůstávají dlouho.
Pocity, které si neseme dál.
A někdy dává smysl
se na ně podívat jinak.
👉 individualni-koucovani.cz
📞 731 784 924
To byl manažerský pokoj, řekl mi.
