A víte co?
Já jsem za, že přišel pád, dnes vděčný.

Protože mi to pokaždé připomene jednu věc:
nikdo z nás nemá hotovo.

Ano, je hezké růst ➡️ posouvat se ➡️ být zkušenější.

Ale jakmile zapomeneme na úplné základy,
na obyčejnost, pokoru a lidskost, začne se něco nenápadně měnit.

Ta reprodukce obrazu za mnou – Van Goghovi Jedlíci brambor –
mi to pokaždé připomene.

Obyčejnost není slabost, ale naopak.
Pokud si ji uvědomujeme, jde o vzácnost.

Skutečná síla není v tom být „víc“,
ale neztratit kontakt s tím, odkud pocházíme.

Možná právě proto nás život občas hezky pěkně transformuje.

Ne proto, aby nás zlomil.
Ale aby nás vrátil zpátky k sobě.

Podívejte se i na další články a tipy na Individuální koučování – blog.