V koučování je prostor pro obojí.

Někdo v potřebuje jasnou strukturu.
Krok za krokem.
Téma -> cíl -> akce.

A někdo jiný se naopak potřebuje nejdřív zastavit.
Nadechnout.
Dát slovům i emocím tvar.

Právě tady někdy používáme koučovací karty.
Ne pro magii a šarlatánství.
Ne pro odpovědi.
Ale pro inspiraci.

Karty v koučování vám pomáhají třeba:
– pojmenovat emoční stavy
– otevřít téma, které ještě nemá slova
– podívat se na situaci z jiného úhlu
– zpomalit hlavu a dát prostor prožívání

A pak se klidně vracíme zpátky k procesu.

Ono úplně nejde o to, co použijeme.
Ale jak bezpečný prostor dokážeme vytvořit.

Nedávno mi jedna klientka napsala na web:

„Kuba dokáže vytvořit bezpečný prostor, kde jsem mohla prozkoumat své situace z nových úhlů.
Jeho koučování s kartami přináší hlubší prožitek a uvědomění.
Do mého toku myšlenek vstupuje vždy citlivě se správnou otázkou, která mě posune dál k odpovědi. Všem doporučuji tento mimořádný zážitek.“

A já chci říct jednu věc.
Velmi si vážím toho, že takové zpětné vazby mohu sdílet.

Jako začínající individuální kouč je pro mě každá taková reference:
– podporou.
– a hlavně připomínkou, že tahle cesta dává smysl.

Ne proto, co dělám já.
Ale proto, co jsou klienti ochotni otevřít sami v sobě.
Děkuji za důvěru.

A vy?
Vyhovuje vám spíš jasný proces
nebo prostor pro intuici a inspiraci?