INDIVIDUÁLNÍ KOUČINK

I takto stále někteří rodiče mluví se svými dětmi.

Pondělí ráno.
Dětem začíná škola a školka – nám nový pracovní týden.

Ze zkušenosti vím, že tato rána nemusí být jednoduchá.
A také vím, že to, jaká budou, je hodně o mně.

Ano, občas řekneme nebo uděláme něco, čeho pak litujeme.
Ale to ještě nemusí být špatně – jde o uvědomění, bez kterého se to neobejde.
Signál, že příště to můžeme zkusit jinak.

Jenže dlouhodobý dopad slov, která slyší dítě od útlého věku, si asi dokážeme představit.

– Dělej, proboha.
– Slyšíš mě, co ti říkám, to je hrozný s tebou.
– No, druhou, na co čekáš?
– Můžeš mě začít poslouchat, kam se díváš?
– Bože můj, běž už.

To vše zaznělo z úst jedné maminky během jediné minuty převlékání.

Možná to znáte.
Možná to i sami někdy řeknete.

Ale co když to jde i jinak?
Co když slova, která dnes dáváme dětem, formují to, jak jednou budou mluvit ony – samy k sobě?

Nepíšu to do mého blogu proto, že bych měl všechno vyřešené.
Píšu to z toho důvodu, že jako začínající individuální kouč už dnes vidím, jak moc náš jazyk ovlivňuje:
👉 vztahy,
👉 sebevědomí,
👉 každodenní spokojenost.