No docela blbě.
Tak moc by se ale chtěl mít lépe.
Doma.
V práci.
Ve vztahu k sobě, ke své polovičce i k dětem.
Někde uvnitř je nespokojený se svým životem.
Nespokojenost jako by se dostala do více oblastí.
Večer se spíš trápí, co dalšího ho čeká, než aby cítil vzrušení z nového dne.
Ráno je na tom nejhůře, další kolotoč začíná a má starosti.
Projevuje se to doma, v zaměstnání i v běžném životě.
Stejně tak tomu bylo u mě, byl jsem nespokojený nejen v zaměstnání.
Svůj tristní život jsem musel pořádně učesat, aby mi postupně přinášel první pocity štěstí.
Dlouho jsem odhaloval a narovnával potřebné, naučil se vidět realitu a až pak vytvořil nové návyky a nefunkční i staré nechal být.
A přišlo to.
Stával jsem se šťastným sám v sobě, doma i v práci.
Pak si toho všimli i ostatní.
Po třinácti letech v korporátu jsem byl nakonec pyšný na to, jakou proměnou jsem prošel a kým jsem se stal.
Následovaly další kroky, další změny, nové cesty i okamžiky.
Možná se ptáte, co mě podpořilo úplně nejvíce a na začátku toho všeho?
Bylo to to, že jsem s sebou začal skutečně něco dělat – otevřel jsem možným změnám a podpoře z venčí.
Sám jsem to totiž nedokázal.
I proto dnes chci pracovat zejména s nespokojenými zaměstnanci ve vašich firmách.
Byl jsem jedním z nich.
Jak vypadá ideální klient v individuálním koučování?
