Bylo období, kdy jsem měl sice věk dospělosti, ale absolutně jsem nevěděl, co v životě chci i nechci.
Natož, abych měl svého kouče a zajímal se o rozvoj.
Byl jsem v takové divné mlze.
Během včerejšího koučovacího sezení jsem si připomněl, že jsem jako kluk i jako puberťák milovat různě věci, aktivity, prostředí, ale proto, že to bylo trapné nebo jsem měl “důležitější” věci na práci či na to dočista zapomněl, nedělám to.
Skoro jsem zapomněl, co je to ono, co ve mě probouzí ten dětský pocit radosti z určitých aktivit, věcí i situací.
Tahle hodina, bez mé role kouče a v pozici klienta, mi dost možná zase o kousek víc přiblížila toho kluka, který milovat tolik věcí.
Pár dní po sezení jsem šel a koupil si nový blog a hezkou propisku.
Napsal jsem si tam vše, co všechno v životě miluju a proč.
A jak to máte vy?
Vzpomínáte také občas na to, jaké to bylo, když jsme byli “bezstarostné” děti a co vás nejvíce bavilo a proč?
I já mám svého kouče
