Sami se ale otevírat nechceme. Zranitelnost je pro nás něco, čemu se často vyhýbáme.
Vzpomínám si na sebe, vždycky mě bavily příběhy lidí.
Inspirativní, bolestné i ale dobré konce. Baví mě to vlastně i dnes.
Sám jsem o těch svých ale moc nemluvil, byl jsem uzavřený do sebe.
Hodně dlouho. Byla to škoda. Hlavně pro mě.
Jednoho dne jsem si díky podpoře zvenčí uvědomil, že to sdílet musím.
Že tím ulevím sám sobě.
A navíc, lidé to opravdu rádi čtou, cítí naději, že možná oni sami mohou něco zranitelného sdílet. Ulevit si.
Občas si po individuálním koučování, kde klient otevře téma, které zatím s nikým nesdílel, připomenu, že toto hodně podpořilo i mě.
Sdílet zranitelnost.
Mluvit o ni nahlas.
Ukázat se.
Byl to začátek proměny.
Baví nás číst příběhy lidí, vidět zranitelnost
